Mateřská školka

6. listopadu 2018 v 7:41 | Troska

Mateřská školka

Související obrázek

Většina lidí si na školku možná už ani nevzpomene . Ale zrovna já si to pamatuji do všech detailů o tom bude dnešní článek .
Už od mala jsem byla jiná než všechny ostatní děti . Jiná v tom , že jsem byla nejen nejpomalejší , nejméně šikovná a nejtlustější a to byl právě ten největší problém .

Dobře si pamatuji na tuto větu : S tou tlustou si nebudu hrát . Takže si se mnou dá se říct nikdo nehrál , nemluvil , nekamarádil a místo toho jsem vnímala jejich úšklebky , opovržlivé pohledy a někdy i výsměch . Možná si teď říkáte , že v mateřské školce tohle nemůže být možné , ale boužel bylo .

Nejen děti mně neměli rádi . Neměla mně ráda i jedna učitelka , která zde ve stejné školce stál učí . Vadilo jí na mně úplně vše . To jak vypadám , to jak mluvím , to když jsem něco zkazila při vyrábění , prostě všechno . Do dnes si pamatuji jak mi říkala . Vždycky když měla možnost řekla mi , že jsem tatar a že většího tatara než jsem já neviděla .

Jednou byla besídka , po obědě jsme si šli lehnout . Já jsem usnula tak tvrdě , že jsem ani neslyšela , že už všechni ostatní vstali , nachystali se na besídku a sešli dolů do sálku ve kterém ta besídka byla .

Najednou mně prudce vzbudila a začala na mně řvát ta učitelka která mně nazývala tatar . Strašně jsem se lekla , brečela jsem a bála jsem se jí . Pak mi říkala ať se rychle oblékám a že mi pak udělá culíčky . Brečela jsem a obléklka jsem si šatičky . Potom mně k sobě přitáhla , tahala mně za vlasy a dělala mi ty culíčky . Brečela jsem strachem a bolestí z toho kterou mi dělala přitom co mi dělala ty culíčky . Teď už úplně si nepamatuji co , ale stále na mně něco řvala .

Pak jsem šla s ní dolů do toho besídkového sálku a už tam byli všichni . Rodiče , učitelky a děti . Zkazila jsem besídku tím , tak jakmile jsem viděla mamku , tak jsem běžela k ní do náruče a znovu se rozbrečela . Nevím jak to tenkrát bylo , určitě jsme pak ale šli pryč .

S tou učitelkou se to myslím také neřešilo . Děti na mně pak neměly rády o to víc . Další horor s těmito dětmi a jinými učiteli se táhnul až do základní školy . V příštím článku budu psát o prvním stupni na základní škole .

Proč si přijdu jako totální životní troska ?

- Díky této situaci jsem se změnila z kamarádké povahy na samotářku .

- Neměla jsem s kým se kamarádit , takže jsem byla jsem osamělá , dodnes nemám přátele .

Nesnáším takovéhle lidi už od této mateřské školky a teď to někdy dávám příliš najevo . Možná proto se se mnou nechce nikdo přátelit .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama